Minulý týden byly dětičky na horách, příští budou zas. Tedy, doufejme.
Tento týden jsme všichni doma a střídavě na sebe kašleme.
Není to zatím nic kritického. Já dokonce tvrdím, že kašel je způsoben hlavně smradem v nížinách, vinou inverze, a tudíž vzhůru zase na hory! Jsou za tím samozřejmě mé sobecké zájmy, protože já nikam nejedu a již se těším na odpočinek v teple a tichu domova.
Klárka je doma, protože kašle nejvíc a střídavě ji hlídají matka, babička a dědeček.
Davida s Lindou odvádím po ránu do školky, pročež David brblá, že by byl radši doma na počítači a Klárka naopak tvrdí, že by šla radši do školky.
Život je zkrátka nespravedlivý, alespoň to ty děti zjistí brzy.
V sobotu se pokusím Dádíkovi tu nespravedlnost trochu kompenzovat a vezmu ho do kina na první díl Hvězdných válek ve 3D. Opět trochu sobecky, protože Star Wars je moje srdeční záležitost a už se těším, jak bude Dádík tuto ságu vstřebávat.
Stejně mám v plánu na příští školkový karneval převléknout Dádu a Klárku za Luka Skywalkera a princeznu Leiu (to byla také dvojčata).
Ostatně, posuďte, jak jim to ve spánku spolu sluší...
